Grafologie
Každý z nás jednou usiloval o poznání druhého člověka, z důvodu, že mu nerozumí, neumí si vysvětlit jeho chování, když my bychom jednali jinak a podobně. Poznat kamarády, obchodní partnery, rodinu znamená porozumět a zařadit si tuto zkušenost v hlavě do oblasti „zmapování“.
V mysli, nám pak zůstanou tyto zkušenosti z kterými se v životě setkáváme, s nimiž každodenně přicházíme do kontaktu. Pro náš život jsou důležité, přirozené a vytváříme si tak mezilidské vztahy.
Naše mysl má schopnost reagovat na tyto poznání a umožňuje člověku předvídat, jak bude druhý reagovat na jeho činy.
Teoreticky lze říci, že by odpadla mnohá nedorozumění, které vznikají z nepoznání jeden druhého. Pokud se lidé správně poznají, udělají si jeden na druhého odpovídající názor. Samozřejmě tento názor musí být oproštěn od nepřesné domněnky a předsudečné představy.
Mnohé rysy v našem životě ovlivňují naše poznání. Na prvním místě je to rodina. Vyrůstáme dle nějakého vzorce dané rodiny. Následují školské zařízení, školky, školy. Tam nás všude učí nějakým pravidlům a vzorcům co je dobré a co je špatné – paušálně. Hodně je náš vývoj ovlivněn tradicemi a příslovími, kdy neprávem určité skupině přisuzujeme povahové rysy bez ohledu na skutečnost. Například, že lidé z velkého města jsou nepoctivý a lidé z vesnice naivní.
Nelze paušalizovat, protože co člověk to originál.
Prvňáci se učí ve škole dle školní předlohy psát jedno písmenko po druhém. Všichni stejné tvary přesně dané dle školní předlohy. Skládat slovíčka, věty a později se svým písmen každá lidská bytost prezentuje a dorozumívá.
Jak je tedy možné, že nepíšeme všichni stejně? Je to proto, že každý člověk prožívá svůj vnitřní svět. Jeho emoce se projevují v chování, ale i v rukopise a to si málokdo uvědomuje. Každý z nás zažil, že psal ve stresu, například ve škole diktát. Doma na kus papíru poznámky píše v klidu a rukopisy jsou zdánlivě odlišné. Za to můžou momentální emoce, které právě prožíváme, jak se cítíme.